Březen 2012

Kde to začíná?

21. března 2012 v 18:18 | Š. |  My life.
Zdravím, dneska jsem měla fakt špatný den a tak jsem přemýšlela nad různými věcmi. Přemýšlela jsem nad tím jak je všechno rozděleno na skupiny, jak každý dělá vše pro kamarády, pro to aby byl oblíbený, o tom jak si kamarádi mez sebou důvěřují..
*
Zamyslela jsem se nad sebou.. na první pohled působím jak strašně veselý člověk, co si dělá ze všeho srandu. Ty které ráda nemám, tak těm to dávám dost najevo a tak nějak si bráním ty své kamarády. Přemýšlela jsem proč jsem taková, proč musím být vždy po mém a pokud není tak se naštvu, proč musím být většinou středem pozornosti a pokud nejsem tak si to vynutím, proč si myslím, že všechno jen JÁ!?
*
Tak KDE TO ZAČALO? U mě určitě na základce. Nebyli jsme tam moc dobrý kolektiv a ten kdo nezapadl hned tak už nikdy. Ze začátku jsem měla dobrou kamarádku a tak nějak jsme se začaly spolu začleňovat mezi ostatní holky a začaly jsme se bavit všechny. Ale jak tomu už tak bývá, tak žabo myší války jsou doména základek, takže jsme byly neustále pohádané. Nikdy se mi nestalo, že bych já byla "vystrčena z kolektivu" až jednou se mi to vymstilo, že to já jsem byla ta zlá, kterou musely všechny respektovat a poslouchat. Zůstala jsem úplně sama, bez kamarádů a všichni se ke mně otočili zády. Samozřemě, že to za chvilku pominulo, ale od té doby jsem taková. Neustále si hlídám své kamarády abych už nikdy nezůstala tak sama jako tehdy. Snažím se jim všem zavděčit a snažím se jim vše říkat. Jen si někdy neuvědomuju, že bych měla mít priority.
*
Taky jsem přemýšlela o důvěře a ta mi taky zůstala od základky. Jsem tak neskutečně fixovaná na kamarády, že ať mi už udělají prakticky cokoliv, já mám stále strach zůstat sama bez nich, tak jim odpustím prostě všechno i když už v nich absolutně nemám důvěru..
*
Snažím se zavděčit všem, držet s nima a být stále dobrá kamarádka, ale nakonec zjistím, že jsem stajně pořád sama jako tehdy ve 4 třídě, protože oni už si zvykly a jakákoli moje chyba je konec světa, protože přece JÁ CHYBY NEDĚLÁM. :XX
*
Je to bohužel tak a já doufám, že se někdy zbavím toho strachu, že zase zůstanu sama a budu se chovat jinak. Vždyť se přece chovám, tak hrozně a všem to vadí i když bych udělala první poslední.

Tumblr_lzq77ihys01r2fr72o1_500_large