Kde to začíná?

21. března 2012 v 18:18 | Š. |  My life.
Zdravím, dneska jsem měla fakt špatný den a tak jsem přemýšlela nad různými věcmi. Přemýšlela jsem nad tím jak je všechno rozděleno na skupiny, jak každý dělá vše pro kamarády, pro to aby byl oblíbený, o tom jak si kamarádi mez sebou důvěřují..
*
Zamyslela jsem se nad sebou.. na první pohled působím jak strašně veselý člověk, co si dělá ze všeho srandu. Ty které ráda nemám, tak těm to dávám dost najevo a tak nějak si bráním ty své kamarády. Přemýšlela jsem proč jsem taková, proč musím být vždy po mém a pokud není tak se naštvu, proč musím být většinou středem pozornosti a pokud nejsem tak si to vynutím, proč si myslím, že všechno jen JÁ!?
*
Tak KDE TO ZAČALO? U mě určitě na základce. Nebyli jsme tam moc dobrý kolektiv a ten kdo nezapadl hned tak už nikdy. Ze začátku jsem měla dobrou kamarádku a tak nějak jsme se začaly spolu začleňovat mezi ostatní holky a začaly jsme se bavit všechny. Ale jak tomu už tak bývá, tak žabo myší války jsou doména základek, takže jsme byly neustále pohádané. Nikdy se mi nestalo, že bych já byla "vystrčena z kolektivu" až jednou se mi to vymstilo, že to já jsem byla ta zlá, kterou musely všechny respektovat a poslouchat. Zůstala jsem úplně sama, bez kamarádů a všichni se ke mně otočili zády. Samozřemě, že to za chvilku pominulo, ale od té doby jsem taková. Neustále si hlídám své kamarády abych už nikdy nezůstala tak sama jako tehdy. Snažím se jim všem zavděčit a snažím se jim vše říkat. Jen si někdy neuvědomuju, že bych měla mít priority.
*
Taky jsem přemýšlela o důvěře a ta mi taky zůstala od základky. Jsem tak neskutečně fixovaná na kamarády, že ať mi už udělají prakticky cokoliv, já mám stále strach zůstat sama bez nich, tak jim odpustím prostě všechno i když už v nich absolutně nemám důvěru..
*
Snažím se zavděčit všem, držet s nima a být stále dobrá kamarádka, ale nakonec zjistím, že jsem stajně pořád sama jako tehdy ve 4 třídě, protože oni už si zvykly a jakákoli moje chyba je konec světa, protože přece JÁ CHYBY NEDĚLÁM. :XX
*
Je to bohužel tak a já doufám, že se někdy zbavím toho strachu, že zase zůstanu sama a budu se chovat jinak. Vždyť se přece chovám, tak hrozně a všem to vadí i když bych udělala první poslední.

Tumblr_lzq77ihys01r2fr72o1_500_large
 

If...

26. ledna 2012 v 22:44 | Š. |  My life.
KDYBY..
Já to slovo nesnáším!! Pokládám si ho každý den a pokaždé souvisí s něčím špatným. Kdybych se rozhodla jinak. Kdybych řekla něco jiného. Kdybych to neudělala. KDYBYCH TO TAK MOHLA VRÁTIT ZPĚT! Já si to asi pořádně neuvědomila, ale tyto věty si pokládám denně.. ať už při usínání, při patlání řasenky (u toho se nejlíp přemýšlí) a nebo u poslechu smutné písničky. Je tolik otázek, které si pokládám a tolik věcí co bych udělala jinak.
*
Někdy bych se chtěla vrátit do věku 14ti let. Tam to všechno tak nějak začalo.. série špatných rozhodnutí a věcí, které bych změnila.. jenže dva roku je vcelku dost. Stačilo by mi vlastně jen cca 80 dnů!
*
Ať už si to uvědomujeme nebo ne, tak každý den děláme stovky špatných rozhodnutí, která si třeba časem ani neuvědomíme.. ale až se po čase vracíme ve zpomínkách, tak si vzpomeneme a zase si řekneme ty ošidné věty s tím zlým slovem KDYBY! Teď je to tak a zítra to může být zase jinak.. ano já vím, ale momentálně je snad skoro vše co jsem udělala zle. Doufám, že se už blízí den kdy konečně nebudu litovat ničeho co jsem v minulosti udělala nebo řekla.
Doufám..:)

261469_248786105136724_142813909067278_1240283_7712153_n_large

387654_2512553105535_1604374813_2401754_1592967487_n_large

Osudová láska? Pf!

6. listopadu 2011 v 23:31 | Š. |  My life.
Ahojkýý,
za poslední dobu pořád jen slýchám řeči typu: osudová láska; všechno je jen o osudu; a počkej si, osud ti dá.. blá blá blá. Abych vám pravdu řekla, tak na osud už nevěřím. Samozřejmě, že všechno má svůj důvod a některé věci se stanou z ničeho nic. Ano ještě tak před týdnem bych vám řekla, že v osud věřím.. Kolik věcí se za ten týden dokáže změnit. :)
*
"Osud je jak filozofický, tak i náboženský koncept, který vyjadřuje myšlenku, že události v životě člověka, světa a kosmu jsou předem určeny."
Tak to je definice osudu, ale abych vám pravdu řekla momentálně nevěřím ani jednomu slovu. Přece když vy sami cítíte, že něco nebo někdo je pro vás dobrý a takový ten ideál neni přece možné aby náš zázračný "osud" to zařídil tak, že se všechno pokazí.. Aby jste uvěřila v osud musíte přece i bez něj věřit, že tato volba je pro vás nejlepší. Tak jak mám potom věřit na osud když to co chci stejně nemám!?
*
Jasně, že si můžu říct, že to tak asi má být a že mám v osudu někoho jiného, ale bude mi asi trvat ještě dýl na to zapomenout a smířit se s mým (podle mě) hloupým osudem.. :X
Dobrou.

 


Dny v pyžamu.

31. října 2011 v 13:36 | Š. |  My life.
Dobré ráno :) dneska je mi překvapivě fajn, protože poležet si pár dnů po prázdninách doma a pořádně si odpočinout, nic neřešit a s nikým si nepsat = na nikoho nemylet je někdy ten nejlepší lék. :) Už ani nechodím na ten facebook a nebo prostě jen jednoduše neodepisuju, protože je toho na mě za poslední dobu moc.. Takže si mé antibiotické "prázdniny" i užívám. Doufám, že o víkendu už budu zdravá, ale jediné co mě momentálně deptá je to, že o víkendu nebudu moct pit, protože mám takový divný pocit, že to zrovna v pátek a v sobotu bude potřeba. No uvidíme, uvidíme jak to všecko dopadne.
*
Achjo jak já miluju podzim %) nejideálnější počasí pro fotky v listí :D nojo, jsem trapná já vím, ale už se vcelku dost nudím a to jsem doma asi 5 hodin :D když si představím, že budu doma ještě další 3 dny, tak... néé dobrý, my to bereme pozitivně a užijeme si to doma :D
*
Už tady blázním, takže pro vaše dobro končím. Užijte si školu :P
Byee!


I´m positive!!

18. října 2011 v 20:30 | Š. |  My life.
Dobrý večer děti :)
Po dlouhé době mě zas popadla nálada vůbec něco se napsat, protože posledních pár dní nebyl ani pořádně čas a hlavně ta nálada. Asi by jste chtěli slyšet nějaké novinky, že? Noo, ono jich je tolik a přitom ani nic. :D
*
Začneme s pozitivníma zprávama: z tupé blondýnky se stala, stále tak tupá brunetka! :D A pro další blbé otázky typu: co tě k tomu vedlo a proč jsi to udělala, Vám odpovím jasně a už naposled- CHTĚLO TO ZMĚNU. V marném doufání, že se nezmení jen barva mích vlasů, ale dejme tomu všechno špatné kolem mě se na pár dnů opravdu stalo skutečností, jenže je tady to jedno ALE.
*
Pár dnů je fájn, ale proč to nikdy netrvá dýl? Možná to tak musí být, ale mě už to přestává bavit :) Možná, že jsem já tak hrozná mrcha, ale vám příjde normální někdo kdo je uplně bez okolků schopný podvést někoho s kým se zdá být tak šťasný!? Ze začátku jsem na to nějak nemyslela, že Ten Někdo s kým mi je tak fajn, má vlastně slečnu.. jenže když se pak vidíte přímo před sebou, ruku v ruce, tak vám to kurva, že dojde! A jak dál, že? Je vám jasné, že s ní bude, ale vy ho máte rádi. Nojoo, to bych nebyla Já nemít zase neco extra! ;) :D
*
No, tak pokračujeme dál. Teď něco pro zlepšení nálady. Včera bylo zase to osudné pondělí kdy ho vidím s tou jeho slečnou a tak se naše milá Šárynka rozhodla to zapit! No ano, v pondělí a ještě k tomu když má druhý den ve škole 7 hodin! :D Takže moje dnešní ráno nebylo tak super, ještě k tomu když jsem zjistila, že veškerou mou kosmetiku (věci bez kterých jako bych nežila) má kamarádka u které jsme se chystaly do tanečních :D Tak po zahájení super dne to došlo až do obvyklé večerní nálady :) Navíc mě velmi těší a pomáhá mi fakt, že se momentálně nebavím s člověkem, který mi byl jeden z nejbližších kamarádek.. jenže já tak nemám ráda lež! :/
*
To by bylo asi pro dnešek vše, jdu zase závislačit na FB a vymýšlet oblečení na zítra ať napravím tu dnešní katastrofu. :D
Dobrou, eŠ. :)

285440_254064591280021_254051624614651_1040461_7708672_n_large

Nejlepší kamarádka.

20. září 2011 v 22:36 | Š. |  My life.
Čauky :D
Dneska jsem skoro celý večer přemýlšlela jakou super myšlenku zase vyplodit na můj bezchybný blog a říkala jsem si, že těch depresí už bylo až dost, takže vám dneska "povím" o mojí nejlepší kamarádce! :D
*
Je to slečna, které je 16 jako mně, je se mnou kdykoliv já potřebuju.. můžu jí říct cokoliv a vím, že není jako některé mrchy a NIKOMU nic neřekne dokud já sama nebudu chtít. Absolutně netuším co bych bez ní dělala...
*
Pro mě je naprosto dokonalá! Krásná, chytrá a tak milá.. na nic si přede mnou nehraje a ani já před ní. Jsem sama sebou! :)
Táák a teď bych vám už mohla říct to jméno, že ano :))
Ta slečna se jmenuje Šárka, narozená 27.8.1995 a chodí na školu pro idioty- gympl. Vy co mě neznáte, tak pokud vám to ještě nedošlo je to mé super druhé Já :D
*
Ach ano, jak my se milujeme :D
Dobrou eŠ & Š. :D


What? Why!?

13. září 2011 v 21:01 | Š. |  My life.
"Jedny dveře se zavřou, ale druhé se nám otevírají. Proto je naprosto zbytečné klepat na zavřené dveře, i přes to, že tam existuje malinká naděje v podobě klíčové dírky."

*
Ano zase vás hezky vítám mou super náladičkou! :D Asi vám, příjdu jako nějaké emo tady, ale nejsem navenek tak smutná a v depresích jak se vám asi zdám.. naopak. Směju se a nedávm to vůbec najevo. A pak když se třeba jen nachvilku zaposlouchám do pomalé písničky, tak to je teprve můj konec. Nejhorší jsou ty co vám připomínají chvilky kdy vám bylo nejlíp. Chvilky kdy jste se cítili tak skvěle, že vám to nic a nikdo nemohl zkazit. Ať to už to bylo s nejlepším kamarádem a nebo s nějakým klukem kterého jste měli opravdu rádi.

*
Nejhorší na tom, ale je že pak po nějakém čase si ty písničky poslechnete a zavzpomínáte, vybaví se vám všechno.. a pak je vám teprve smutno když zjistíte, že je to všechno jinak a hlavně všechno špatně.
*
Akorát si tak sedím, piju čaj a poslouchám písničku co mě v mé momentální situaci dostane asi nejvíc..

A když to tak poslouchájm vybaví se mi zdlouhavé večery na ICQ, skypu a facebooku. Moje nekonečné výbuchy smíchu když mi poslal něco vtipného, moje urážlivé stavy když si ze mě dělal srandu, ty neskutečné venky a tu pomoc od něho. Bylo to minulý rok.. nejlepší rok co jsem kdy zažila. Nikdy jsem nebyla tak šťasná mezi lidma, které jsem ani pořádně neznala. Ano byl to můj nejlepší kamarád, taková ta první láska a člověk kterému jsem mohla všechno říct..
*
Co je to teď? Ještě po poloviny prázdnin a po nepovedém dejmu tomu "vztahu" stále hodně dobří kamarádi, ale teď se jen míjíme po ulici, někdy se na sebe ani nepodíváme a nepozravíme se. Z mojí strany to určitě není. Ale co je v tom by bylo asi na dýl. Neudělal jsem prakticky NIC, jen mi bylo řečeno, že jsem jiná. Sama nevím co to znamená, vím jen, že už to asi nikdy nebude tak jako dřív.. a hrozně mi to chybí!!! :(((
*
To, že se mi teď klávesnice zaplavila slzami asi dokazuje to jak moc.. a kdyby to byl jen jeden případ. A toto je momentálně věc, která mě nejvíc trápí.. Nic bych si nepřála víc, než aby bylo zase Jaro 2010 a Já abych byla zase chvilku šťastná.
Bye.



Back from London.

11. září 2011 v 23:15 | Š. |  My life.
Dalo by se to označit jako jedny z nejúžasnějších dnů.. Dlouho mi nebylo tak fajn jako právě tam. Na tom nejlepším místě s úžasnýma lidma -> Anglie!
*
Takže zdravím! Konečně :x jsem doma.. Jak se mi z tama nechtělo. :( Být tak daleko od všeho, od problémů a toho neustálého stereotipu.. Moře, úchvatné město Londýn, nádherné louky a památky.. tak to jsou místa kde naprosto zapomenete na okolí. Dokonce jsem ani neměla potřebu psát někomu do ČR a to je na mě už co říct :D
*
Ano, taky že se mi i pár těch fotěk povedlo a i ta "slíbená" u BigBenu tady bude :P -> CELÝ ČLÁNEK

London!

31. srpna 2011 v 23:00 | Š. |  My life.
Huhuuu, všichni mi můžete jen a jen záávidět!! :D 8)) Už v pátek se totiž vydám na velice dlouhou cestu, plnou náctiletých gympláků směrem do mého vysněného města- Londýna. :)
*
Jsem velmi zvědavá jak se s mojí strohou angličtinou domluvím v rodině ve které strávím týden, ale mám vemi schopnou "spolubydlící" tak snad nebudu hladovět a neumřu zimou :D Pokusím se vám nafotit nějaké extra fotky přímo z akce Londýna :P Snad se mi podaří nějaká u toho BigBenu :D
*
Užijte si to tady, protože já se budu mít 100x líp :D
Byee, vaše Š.

I-love-london_large

Sixteen.

26. srpna 2011 v 21:00 | Š. |  My life.

Juhuuu! :D

Kam dál